Na severu Čech se zkouší experimentální použití biouhlu

Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině.

Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.

Dále čtěte na webu Seznam zprávy

Změna k lepšímu

Připojili jsme se k podporovatelům iniciativy Změna k lepšímu. Chceme se zapojit zejména v rámci skupiny „krajina“, která chce formulovat řešení v rámci obnovy krajiny a zlepšení stavu půdy – což společně napomůže zadržet vodu.

Snížení úniků minerálního dusíku aplikací biouhlu

Cílem příspěvku je upozornit na širší souvislosti týkající se zvýšených koncentrací dusičnanů ve vodním zdroji Březová nad Svitavou, který je největším zdrojem podzemní pitné vody v ČR a který zásobuje kvalitní pitnou vodou brněnskou aglomeraci a další napojené obce v celkovém objemu 27 mil. m3.rok−1. Z výsledků dosud provedených experimentů lze usuzovat na projevy degradace půdy způsobené dlouhodobým používáním průmyslových dusíkatých hnojiv.

Pokračování článku na tzb-info

Přehrady? NE! Radši biouhel!

Téma sucho je rok od roku palčivější. Zima bez sněhu, jaro a podzim bez deště. A když už prší nebo taje, voda jen proletí českou kotlinou a moravskou rovinou do severního nebo černého moře. Vezme s sebou miliony tun naší ornice z polí…

sucho_mozaikaJak alespoň část vody zadržet? Jedině v půdě! K tomu pomůže jen zásadní změna způsobu hospodaření a chování těch, kdo používají půdu jako výrobní nástroj. Na pomoc si musí vzít především selský rozum – organickou hmotu a biouhel. Stejně, jako to dělali naši předkové po generace.

Pro zájemce je zde k dispozici informace o biouhlu a organické hmotě v půdě.

Je pyrolýza kalů z ČOV opravdu budoucností?

Před rokem jsme zde publikovali příspěvek s názvem Biouhel – budoucnost pro kaly z ČOV jako reakci na kulatý stůl, pořádaný SOVAK ČR na téma Možnosti využití termochemických procesů při zpracování kalů v čistírenské praxi. Více zde: http://www.tretiruka.cz/news/odbornici-stavajici-zpusob-nakladani-s-prebytecnym-kalem-v-cesku-je-dlouhodobe-neudrzitelnym/

Dnes jsme o rok chytřejší. Měním titulek příspěvku na otázku, zda je pyrolýza kalů opravdu tou správnou cestou.

Co mě k tomu vede? V první řadě čas. Pokud je realizace nového řešení pro nakládání s kaly prioritou v řádu roku nebo dvou, pak si nejsem jist volbou pyrolýzy. Jediným důvodem využití pyrolýzy k termochemickému zpracování kalů je získání produku pyrolýzy – pevného zbytku, tedy biocharu (i když mě by vyhovolo spíš „kalochar“). Uplatnění by měl biochar z kalů najít v zemědělství. A k tomu je zásadní získání registrace, kterou u nás vydává ÚKZUZ.

My jsme si procesem registrace nové pomocné půdní látky již prošli (registrace argouhlu). Není to jednoduché a hlavně to vyžaduje kvalitní a rozsáhlý pedologický výzkum. Ten jsme na téma biouhel realizovali několik let. A šlo o biouhel, vyráběný ze standardní rostlinné biomasy, která je v principu stejná. To jistě nebude možné tvrdit o kalech z čištění odpadních vod. Dovolím si tvrdit, že proces registrace biocharu z kalů pro použití na zemědělské půdě nebude jednoduchý…

A až biochar z kalů registraci získá, bude nutné ho do půdy dostat. Bez subvencí ani to nebude snadné. Pro uplatnění v rámci trhu s jasnými pravidly je potřeba prokázat reálnou cenu každého produktu.

Nechci vzbuzovat skepsi a proto na závěr slibuji, že na řešení usilovně pracujeme 😉

Jan Káňa