Připojili jsme se k podporovatelům iniciativy Změna k lepšímu. Chceme se zapojit zejména v rámci skupiny „krajina“, která chce formulovat řešení v rámci obnovy krajiny a zlepšení stavu půdy – což společně napomůže zadržet vodu.

Biochar V4 Platform je nové profesní sdružení, které bude podporovat rozvoj výroby a používání biouhlu. Webové stránky platformy

Cílem příspěvku je upozornit na širší souvislosti týkající se zvýšených koncentrací dusičnanů ve vodním zdroji Březová nad Svitavou, který je největším zdrojem podzemní pitné vody v ČR a který zásobuje kvalitní pitnou vodou brněnskou aglomeraci a další napojené obce v celkovém objemu 27 mil. m³.rok⁻¹. Z výsledků dosud provedených experimentů lze usuzovat na projevy degradace půdy způsobené dlouhodobým používáním průmyslových dusíkatých hnojiv.

Pokračování článku na tzb-info

Přispěli jsme do časopisu článkem o biouhlu .

Biouhel byl poprvé zahrnut mezi slibné emisně negativní technologie ve zvláštní zprávě panelu IPCC. To znamená, že se biouhel stává prostředkem odstranění emisí uhlíku s označením PyCCS. Podrobné informace jsou v článku Biochar and PyCCS included as negative emission technology by the IPCC .

Nejlepší zpráva pro biouhel za dobu, co se mu věnujeme!

V červnu byl založen nadační fond Biochar Foundation. Jeho cílem je podpora výroby a používání biouhlu jako nástroje zlepšení stavu půdy a omezení projevů klimatických změn. Více na www.biochar.foundation.

Téma sucho je rok od roku palčivější. Zima bez sněhu, jaro a podzim bez deště. A když už prší nebo taje, voda jen proletí českou kotlinou a moravskou rovinou do severního nebo černého moře. Vezme s sebou miliony tun naší ornice z polí…

Jak alespoň část vody zadržet? Jedině v půdě! K tomu pomůže jen zásadní změna způsobu hospodaření a chování těch, kdo používají půdu jako výrobní nástroj. Na pomoc si musí vzít především selský rozum – organickou hmotu a biouhel. Stejně, jako to dělali naši předkové po generace.

Pro zájemce je zde k dispozici informace o biouhlu a organické hmotě v půdě.

Před rokem jsme zde publikovali příspěvek s názvem Biouhel – budoucnost pro kaly z ČOV jako reakci na kulatý stůl, pořádaný SOVAK ČR na téma Možnosti využití termochemických procesů při zpracování kalů v čistírenské praxi. Více zde: http://www.tretiruka.cz/news/odbornici-stavajici-zpusob-nakladani-s-prebytecnym-kalem-v-cesku-je-dlouhodobe-neudrzitelnym/

Dnes jsme o rok chytřejší. Měním titulek příspěvku na otázku, zda je pyrolýza kalů opravdu tou správnou cestou.

Co mě k tomu vede? V první řadě čas. Pokud je realizace nového řešení pro nakládání s kaly prioritou v řádu roku nebo dvou, pak si nejsem jist volbou pyrolýzy. Jediným důvodem využití pyrolýzy k termochemickému zpracování kalů je získání produku pyrolýzy – pevného zbytku, tedy biocharu (i když mě by vyhovolo spíš „kalochar“). Uplatnění by měl biochar z kalů najít v zemědělství. A k tomu je zásadní získání registrace, kterou u nás vydává ÚKZUZ.

My jsme si procesem registrace nové pomocné půdní látky již prošli (registrace argouhlu). Není to jednoduché a hlavně to vyžaduje kvalitní a rozsáhlý pedologický výzkum. Ten jsme na téma biouhel realizovali několik let. A šlo o biouhel, vyráběný ze standardní rostlinné biomasy, která je v principu stejná. To jistě nebude možné tvrdit o kalech z čištění odpadních vod. Dovolím si tvrdit, že proces registrace biocharu z kalů pro použití na zemědělské půdě nebude jednoduchý…

A až biochar z kalů registraci získá, bude nutné ho do půdy dostat. Bez subvencí ani to nebude snadné. Pro uplatnění v rámci trhu s jasnými pravidly je potřeba prokázat reálnou cenu každého produktu.

Nechci vzbuzovat skepsi a proto na závěr slibuji, že na řešení usilovně pracujeme 😉

Jan Káňa

Cirkulární ekonomika aneb oběhové hospodářství je v poslední době velmi často skloňované slovní spojení. Zjednodušeně se jedná o systém nastavený tak, aby v něm materiály a energie mohly cirkulovat co nejdéle a s co nejmenšími ztrátami.

Můžeme hovořit o trvalé udržitelnosti, která kopíruje přirozené ekosystémové funkce, které na Zemi fungovaly odjakživa. Cirkulární ekonomika však přichází v době, kdy společnost produkuje obrovské množství odpadu, které často končí na skládkách a nejsou již dále nikterak využity. Tak přicházíme nejen o cenné materiály, ale i energii.

…

Je několik způsobů, jak lze naložit se sekundárním produktem výroby bioplynu, fermentačním zbytkem a organickým hnojivem, tzv. digestátem, tedy sekundárním biologickým produktem, který již prošel anaerobní fermentací a byl z něho vyroben bioplyn. Z tohoto materiálu se v první fázi odstraní přebytečná voda. Výslednou pevnou složku je možné buď kompostovat a následně použít jako hnojivo nebo dále zpracovat pomocí pyrolýzy na tzv. biouhel. Procesem pyrolýzy je stabilizovaný kal zbaven všech škodlivin organického původu. Biouhel má výborné vlastnosti pro použití v zemědělství a smíchaním s kompostem vzniká kvalitní hnojivo.

Zdroj: http://energetika.tzb-info.cz/energie-z-odpadu/14295-cirkularni-ekonomika-v-praxi-uzavreny-cyklus-bioodpadu-ve-meste-brne