Změna k lepšímu

Připojili jsme se k podporovatelům iniciativy Změna k lepšímu. Chceme se zapojit zejména v rámci skupiny „krajina“, která chce formulovat řešení v rámci obnovy krajiny a zlepšení stavu půdy – což společně napomůže zadržet vodu.

Snížení úniků minerálního dusíku aplikací biouhlu

Cílem příspěvku je upozornit na širší souvislosti týkající se zvýšených koncentrací dusičnanů ve vodním zdroji Březová nad Svitavou, který je největším zdrojem podzemní pitné vody v ČR a který zásobuje kvalitní pitnou vodou brněnskou aglomeraci a další napojené obce v celkovém objemu 27 mil. m3.rok−1. Z výsledků dosud provedených experimentů lze usuzovat na projevy degradace půdy způsobené dlouhodobým používáním průmyslových dusíkatých hnojiv.

Pokračování článku na tzb-info

Přehrady? NE! Radši biouhel!

Téma sucho je rok od roku palčivější. Zima bez sněhu, jaro a podzim bez deště. A když už prší nebo taje, voda jen proletí českou kotlinou a moravskou rovinou do severního nebo černého moře. Vezme s sebou miliony tun naší ornice z polí…

sucho_mozaikaJak alespoň část vody zadržet? Jedině v půdě! K tomu pomůže jen zásadní změna způsobu hospodaření a chování těch, kdo používají půdu jako výrobní nástroj. Na pomoc si musí vzít především selský rozum – organickou hmotu a biouhel. Stejně, jako to dělali naši předkové po generace.

Pro zájemce je zde k dispozici informace o biouhlu a organické hmotě v půdě.

Je pyrolýza kalů z ČOV opravdu budoucností?

Před rokem jsme zde publikovali příspěvek s názvem Biouhel – budoucnost pro kaly z ČOV jako reakci na kulatý stůl, pořádaný SOVAK ČR na téma Možnosti využití termochemických procesů při zpracování kalů v čistírenské praxi. Více zde: http://www.tretiruka.cz/news/odbornici-stavajici-zpusob-nakladani-s-prebytecnym-kalem-v-cesku-je-dlouhodobe-neudrzitelnym/

Dnes jsme o rok chytřejší. Měním titulek příspěvku na otázku, zda je pyrolýza kalů opravdu tou správnou cestou.

Co mě k tomu vede? V první řadě čas. Pokud je realizace nového řešení pro nakládání s kaly prioritou v řádu roku nebo dvou, pak si nejsem jist volbou pyrolýzy. Jediným důvodem využití pyrolýzy k termochemickému zpracování kalů je získání produku pyrolýzy – pevného zbytku, tedy biocharu (i když mě by vyhovolo spíš „kalochar“). Uplatnění by měl biochar z kalů najít v zemědělství. A k tomu je zásadní získání registrace, kterou u nás vydává ÚKZUZ.

My jsme si procesem registrace nové pomocné půdní látky již prošli (registrace argouhlu). Není to jednoduché a hlavně to vyžaduje kvalitní a rozsáhlý pedologický výzkum. Ten jsme na téma biouhel realizovali několik let. A šlo o biouhel, vyráběný ze standardní rostlinné biomasy, která je v principu stejná. To jistě nebude možné tvrdit o kalech z čištění odpadních vod. Dovolím si tvrdit, že proces registrace biocharu z kalů pro použití na zemědělské půdě nebude jednoduchý…

A až biochar z kalů registraci získá, bude nutné ho do půdy dostat. Bez subvencí ani to nebude snadné. Pro uplatnění v rámci trhu s jasnými pravidly je potřeba prokázat reálnou cenu každého produktu.

Nechci vzbuzovat skepsi a proto na závěr slibuji, že na řešení usilovně pracujeme 😉

Jan Káňa

 

agrouhel® má CE!

S nadšením a uspokojením si dovoluji sdělit všem příznivcům biouhlu a slušného chování k Zemi, že BIOUEHL JE pod obchodním názvem argouhel® SCHVÁLENou pomocnou půdní látkou!Po téměř čtyřech letech nelehké práce, hnané osobním zapálením a podporované mými kolegy a spolupracovníky, jsme dosáhli cíle – přesněji začátku cesty k nápravě žalostného stavu zemědělských půd se všemi již notoricky známými důsledky.

Nebyl to Evropskou unií financovaný projekt REFERTIL (http://www.refertil.info/biochar-policy), nebyla to iniciativa Evropského biouhlového certifikátu (http://www.european-biochar.org/en) a ani žádná jiná „biouhlová organizace“…

Byla to česká firma BIOUHEL.CZ s.r.o., která dokázala jako první v Evropě získat certifikaci pro biouhel jako pomocnou půdní látku!
Chtěl bych tímto osobně a veřejně poděkovat lidem, kteří mi na cestě k začátku pomohli.

Děkuji (nikoli nutně v tomto pořadí)

Jaroslavu Záhorovi (jenž hoří pro biouhel), Pepovi Marouškovi (a Japoncom), Yvonne Gaillyové a Janu Hollanovi, Františku Hrabalovi a Rostislavu Horčičkovi, Michalovi Juráškovi, Vojtovi Klusákovi, Martinu Hassovi, Květuši Hejátkové a týmu ZERA, Jaroslavu Šťastnému,Jiřímu Honajzrovi, Tomáši Bártkovi, Petru Hýblovi, Markovi Jedličkovi, Miloši Tomáškovi, Milanu Šarapatkovi, Jiřímu Novákovi, Aleši Trinklovi, Františku Slabému, Vladimíru Doležalovi, Eduardu Pokornému, Jiřímu Hladíkovi, Petře Huislové a Jarmile Čechmánkové, Janě Meitské, Hansi-Peteru Schmidtovi (i když mi neodpověděl na email ;-)), Tomášovi, Peťulce, Janině, mamince Marii (protože bez ní by to fakt nebylo) a taky porotě ceny České Inovace a porotě ceny Quality Innovation (ty ceny nás nakoply) a samozřejmě Všem ostatním, kteří jakkoli pomohli dobré věci, zvané BIOUHEL!

Jan Káňa v.r.

 

Cirkulární ekonomika v praxi: Uzavřený cyklus bioodpadů ve městě Brně

Cirkulární ekonomika aneb oběhové hospodářství je v poslední době velmi často skloňované slovní spojení. Zjednodušeně se jedná o systém nastavený tak, aby v něm materiály a energie mohly cirkulovat co nejdéle a s co nejmenšími ztrátami.

Můžeme hovořit o trvalé udržitelnosti, která kopíruje přirozené ekosystémové funkce, které na Zemi fungovaly odjakživa. Cirkulární ekonomika však přichází v době, kdy společnost produkuje obrovské množství odpadu, které často končí na skládkách a nejsou již dále nikterak využity. Tak přicházíme nejen o cenné materiály, ale i energii.

Je několik způsobů, jak lze naložit se sekundárním produktem výroby bioplynu, fermentačním zbytkem a organickým hnojivem, tzv. digestátem, tedy sekundárním biologickým produktem, který již prošel anaerobní fermentací a byl z něho vyroben bioplyn. Z tohoto materiálu se v první fázi odstraní přebytečná voda. Výslednou pevnou složku je možné buď kompostovat a následně použít jako hnojivo nebo dále zpracovat pomocí pyrolýzy na tzv. biouhel. Procesem pyrolýzy je stabilizovaný kal zbaven všech škodlivin organického původu. Biouhel má výborné vlastnosti pro použití v zemědělství a smíchaním s kompostem vzniká kvalitní hnojivo.

Zdroj: http://energetika.tzb-info.cz/energie-z-odpadu/14295-cirkularni-ekonomika-v-praxi-uzavreny-cyklus-bioodpadu-ve-meste-brne