Před rokem jsme zde publikovali příspěvek s názvem Biouhel – budoucnost pro kaly z ČOV jako reakci na kulatý stůl, pořádaný SOVAK ČR na téma Možnosti využití termochemických procesů při zpracování kalů v čistírenské praxi. Více zde: http://www.tretiruka.cz/news/odbornici-stavajici-zpusob-nakladani-s-prebytecnym-kalem-v-cesku-je-dlouhodobe-neudrzitelnym/
Dnes jsme o rok chytřejší. Měním titulek příspěvku na otázku, zda je pyrolýza kalů opravdu tou správnou cestou.
Co mě k tomu vede? V první řadě čas. Pokud je realizace nového řešení pro nakládání s kaly prioritou v řádu roku nebo dvou, pak si nejsem jist volbou pyrolýzy. Jediným důvodem využití pyrolýzy k termochemickému zpracování kalů je získání produku pyrolýzy – pevného zbytku, tedy biocharu (i když mě by vyhovolo spíš „kalochar“). Uplatnění by měl biochar z kalů najít v zemědělství. A k tomu je zásadní získání registrace, kterou u nás vydává ÚKZUZ.
My jsme si procesem registrace nové pomocné půdní látky již prošli (registrace argouhlu). Není to jednoduché a hlavně to vyžaduje kvalitní a rozsáhlý pedologický výzkum. Ten jsme na téma biouhel realizovali několik let. A šlo o biouhel, vyráběný ze standardní rostlinné biomasy, která je v principu stejná. To jistě nebude možné tvrdit o kalech z čištění odpadních vod. Dovolím si tvrdit, že proces registrace biocharu z kalů pro použití na zemědělské půdě nebude jednoduchý…
A až biochar z kalů registraci získá, bude nutné ho do půdy dostat. Bez subvencí ani to nebude snadné. Pro uplatnění v rámci trhu s jasnými pravidly je potřeba prokázat reálnou cenu každého produktu.
Nechci vzbuzovat skepsi a proto na závěr slibuji, že na řešení usilovně pracujeme 😉
Jan Káňa
