VÝROBA BIOUHLU

Biouhel se vyrábí stejně, jako dřevné uhlí. Pálení dřevného uhlí v asi nejstarší lidskou „průmyslovou technikou“, jejímž cílem bylo získávat energii v koncentrované formě.

Vlastní proces termochemické přeměny biomasy na uhel je označován jako suchá destilace či karbonizace. Jde o nízkoteplotní pyrolýzu, tedy chemickou reakci, při níž dochází se za teplot mezi 300 a 500°C bez přístupu vzduchu ke vzniku pyrolýzních plynů, dethů, pyrolýzní vody a tuhého zbytku – uhlu. Výtěžky jednotlivých produktů pyrolýzy se mění podle druhu pyrolyzované biomasy, teploty, rychlosti ohřevu a reakční doby.

V rozvojových zemích se biouhel vyrábí v jednoduchých retortních pecích, které slouží současně jako vařiče. Teplo pro vaření se získává spalováním pyrolýzních plynů.

S rozvojem výzkumů a vývoje výroby a užívání biouhlu se v posledních letech objevují i moderní zařízení na jeho výrobu. Pořád jde ale ve světovém měřítku o jednotlivé instalace.

Ke vzniku a rozšíření průmyslových aplikací je nutný vznik poptávky po biouhlu. A ta se musí agregovat především ze sektoru zemědělství.

Dosud jsou zemědělci zvyklí masivně používat umělá hnojiva, která sice jakžtakž udržují výnosy plodin, ovšem za cenu devastace půd a obrovských emisí skleníkových plynů.

Má-li vzniknout poptávka, je nutná i nabídka technologií, na kterých by sami zemědělci z odpadní biomasy biouhel vyráběli. Mohli by ho samozřejmě i nakupovat, ale proto by musela být definována ekonomicky podložená cena. Tomu brání fakt, že biouhel vykazuje v různých půdách a na různých stanovištích odlišné vlastnosti.

Pokud bude definován systém a technické řešení, které může být provozováno v režii zemědělce, není nutné stanovit cenu biouhlu. Aplikace do půdy po několika letech ukáže, jako jsou skutečné efekty v podobě snížení potřeby hnojit umělými hnojivy a o kolik se zvýší výnosy. Více zde »

Druhou možností pro výrobu biouhlu v průmyslovém měřítku je karbonizace biologicky rozložitelných odpadů ».